Syndrom karpálního tunelu

Jedná se o onemocnění středového nervu ruky (lat. nervus medianus), způsobené jeho stištěním v oblasti zápěstí. Zde se nachází tzv. karpální tunel. což je anatomická struktura, ohraničená zpředu příčným karpálním vazem a ze zadní strany zápěstími kůstkami. Skrze tento tunel prochází celkem devět šlach ohýbačů prstů a palce a spolu s nimi i středový nerv.

    Příčinou bolestí a různě vyjádřených klinických příznaků je zmnožení obsahu karpálního kanálu. Šlachy, které kanálem procházejí, jsou však schopny vydržet i větší tlak uvnitř tunelu, a tak strukturou, která nejdříve reaguje na stištění je právě středový nerv. Nedochází tedy k tomu, že by se prostor uvnitř karpálního tunelu zužoval, ale dochází k relativnímu nepoměru mezi stále stejnou velikostí kanálu a jeho obsahem. Vzniká v případech, kdy je ruka vystavena zátěži, na kterou není zvyklá, kdy ruka pracuje v nevhodné poloze či prostředí. Vyskytuje se také při různých onemocněních (revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy, po zlomeninách v oblasti zápěstí, vrozené vady apod.).Výskyt tohoto onemocnění v posledních dvaceti letech strmě narůstá, je častější u žen.

    Potíže mohou být různě vyjádřeny, ale většinou se jedná o více či méně vyjádřený soubor příznaků zahrnujících: brnění prstů ruky, slabost ukazováčku a prostředníku, noční bolesti a bolesti při zátěži (u žen např. při pletení), mizící při protřepání ruky, vystřelující někdy do lokte nebo do ramene, snížená citlivost prstů a s tím související postižení jemných pohybů ruky. Pacientům začínají dělat potíže manipulace s drobnými předměty, neudrží jehlu, špatně přepočítávají drobné, někdy jim samovolně vypadne hrnek z ruky apod., raní ztuhlost a necitlivost prstů, posléze porucha hybnosti palce, oslabení některých palcových svalů, ztráta kožní citlivosti, porucha hybnosti celé ruky.

    Vyšetřujícího lékaře by na možnost přítomnosti tohoto onemocnění měly upozornit subjektivní obtíže pacientů. Pak by měl doporučit vyšetření ruky na EMG (elektromyografie) což je přístrojové vyšetření prováděné neurology, které měřením vodivosti nervů ruky potvrdí nebo vyvrátí podezření na útlak středového nervu.

    Existuje několik konzervativních metod léčby, kterými jsou obstřiky, odpočinkové dlahy udržující zápěstí a prsty v takové poloze, kdy je tlak v tunelu nejmenší, vitaminy B řady, léky proti bolesti, fyzioterapie a cviky na mobilizaci nervu, obstřiky kortikoidy. Všechny tyto metody jsou vhodné v časných a lehčích stadiích onemocnění. Jsou li potíže velké a EMG nález svědčí pro těžší nález, je chirurgické řešení na místě.

    Jedná se o poměrně prostou operaci, prováděnou nejčastěji v místním znecitlivění, kdy se prořízne příčný vaz v zápěstí a dojde tak k uvolnění struktur přítomných v karpálním kanálu, tedy i k uvolnění nervu. Do jednoho až dvou dnů je možno očekávat výraznou úlevu. Ostatní potíže by měly vymizet do několika týdnů až měsíců. Je-li již nerv nevratně postižen, k plnému návratu funkce a citlivosti ruky nedojde, a je pak možno provést v určitých případech rekonstrukční operaci.

    Pokud onemocnění postupuje a dochází ke stále většímu stištění nervu, může dojít až k nezvratnému poškození nervu a následně ke ztrátě citlivosti a poruše hybnosti ruky, kdy palec není schopen se postavit do opozice proti ostatním prstům . Nejsou dnes výjimkou pacienti s potížemi trvajícími pět až deset let, a proto je potřeba si všímat i počínajících příznaků a včas je začít léčit.

Poučení po operaci syndromu karpálního tunelu:

    Po zákroku je v průběhu prvních dnů udržovat končetinu ve zvýšené poloze (ruka výše než loket, loket výše než rameno), přes obvaz možno s přestávkami ledovat, ruku nezatěžujte. V případě zhoršení bolestí, zvětšení otoku ruky nebo prstů, zvýšení tělesné teploty nebo při prosakujícím obvazu doporučujeme kontrolu na chirurgické ambulanci dříve než bylo domluveno.

    Dále je nutno 1x za hodinu procvičit pohyblivost prstů. Tedy pomalým pohybem zkusit sevřít druhý až pátý prst do pěsti a poté natáhnout do úplného natažení. Zápěstí ponechte v rovné poloze. Tento pohyb každou celou hodinu opakovat cca 10x. Pokud na plné sevření prstů do dlaně potřebujete menší počet pohybů, tak další cvičení již není nutné. Nemá smysl cvičit více, operovaná ruka nemá být přetěžována. Účelem je pouze docílit obnovení plné pohyblivosti prstů.

    Po zhojení rány a odstranění stehů se doporučuje jizvu promašťovat několikrát denně jakoukoliv mastí, chránit ji před mechanickým poraněním a cca za 2 týdny po odstranění stehů je vhodné začít provádět tlakové masáže jizvy. Ty se provádějí tak, že na zhojenou ránu zatlačíme bříškem prstu druhé ruky proti spodině tak, aby se nehtové lůžko odkrvilo, tlak ponecháme cca 30 sekund, poté povolíme, a prst přesuneme na vedlejší část jizvy a postup opakujeme. Přes jizvu tedy prstem nepřejíždíme, pouze tlačíme. Tímto způsobem promasírujeme celou jizvu. Masáž provádíme minimálně 3x denně po 10 minutách.